Jak kvalitní je pitná voda z kohoutku?

Pokud je vaším zdrojem pitné vody veřejná síť, pak zdroj pitné vody i její proces úpravy a distribuce podléhá pravidelné laboratorní analýze kvality pitné vody. Laboratorní rozbory zajišťují provozovatelé vodárenské sítě prostřednictvím akreditované laboratoře a nezávisle také příslušné hygienické stanice. Program kontroly se řídí Zákonem o ochraně veřejného zdraví. Rozbory pitných vod sledují zhruba 60 nejdůležitějších prvků, ale také chuť, barvu, vůni či tvrdost vody, která je důležitá pro některé domácí spotřebiče. Díky rozborům již u zdroje vody jsou technologie schopny přizpůsobit efektivně proces úpravy vody tak, aby její kvalita na výstupu odpovídala všem přísným hygienickým požadavkům. V Jihočeském kraji je v porovnání s ostatními kraji vysoce kvalitní a spíše měkká pitná voda. Obsah dusičnanů, které jsou potenciální karcinogenní látkou nebezpečnou zvláště pro kojence, se běžně na koncových místech u odběratelů pohybuje od 6 - 10 mg/litr, přičemž limit pro dospělé osoby činí 50 mg/l a u kojenců 15 mg/l. Bakteriální nezávadnost dodává pitné vodě chlor. Pokud vám jeho zvýšený výskyt vadí kvůli zápachu, doporučujeme napustit co nejvíce vychlazenou vodu z kohoutku do džbánu či sklenice a nechat chvíli odstát, dodat vodě citron. Chlor velmi rychle vyprchá, není nijak zdravotně závadný, má vliv pouze na vůni a případně chuť. Pokud se ve vodě vyskytuje zvýšený obsah železa, je to pravděpodobně způsobeno stavem vodovodního potrubí. Samotné železo není zdravotně závadné, má však neblahý vliv na sanitární techniku, usazování v kohoutcích a podobně. Po delší stagnaci odběru vody ze sítě je dobré nechat vodu delší dobu odpustit, pak teprve používat.