Žijeme s vodou
Cestou ke kohoutku
Otočit kohoutkem, z něhož vytéká kvalitní voda, je pro nás dnes samozřejmostí. Aby byly tyto naše potřeby uspokojeny, musí voda vodovodem urazit dlouhou cestu. Pojmem vodovod se ve vodárenské praxi rozumí soubor staveb zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Rozmanitost vodovodu je dána skladbou objektů: vodní zdroj-čerpací stanice-úprava vody-přiváděcí (gravitační či výtlačné) řady-vodojemy-zásobovací a rozvodné řady. Podle různých kritérií můžeme vodovody rozdělit na vodovody místní, skupinové či oblastní, na vodovody gravitační nebo výtlačné, nebo na vodovody sloužící pro hromadné zásobování pitnou vodou nebo pro zásobování průmyslových objektů, či požární vodovody.
Ačkoliv nejstarší zmínky o stavbách sloužících k dodávce vody můžeme nalézt již ve starověku, v případě Moravské Třebové máme doložené informace o regulování dodávky vody pro hromadné zásobování až z konce 19. stol., a to ve formě regulativů pro odběr vody z moravskotřebovského vodovodu nebo zřízení soukromých domovních přípojek, včetně sazeb vodného. Tyto předpisy byly vydány z důvodu dokončení výstavby litinového vodovodního řadu z Dlouhé Loučky. Přesto v centru města byly nalezeny pozůstatky předchůdců litinového potrubí - dřevěný vodovod, který sloužil především pro odběratele s větší potřebou vody, jako např. městský pivovar. Tyto artefakty jsou uloženy na městské ČOV v Linharticích.
Moravská Třebová je největším spotřebištěm, které je součástí Skupinového vodovodu Moravskotřebovska. Počet osob napojených na vodovod kolísá v závislosti na celkovém počtu obyvatel v jednotlivých obcích, lze však tvrdit, že přímo ve městě veřejnou vodovodní síť využívá téměř 100 % obyvatel, v místních částech se blíží 98 %. Do vodovodních rozvodů ve městě přitéká ročně více jak 0,5 mil. m3, přičemž množství dodávané vody má klesající trend. Je to jednak způsobeno s úbytkem obyvatel ve městě (jen za posledních 5 let více jak 300 lidí), jednak poklesem spotřeby vody. S tím koresponduje i pokles specifické potřeby vody fakturované domácnostem. Ta v celorepublikovém měřítku v r. 1989 činila 171,0 litrů na osobu a den, zatímco v roce 2013 již pouze 87,3 litrů na osobu a den.
Délka vodovodní sítě sloužící především pro Moravskou Třebovou je více než 57 km. Díky prováděným výměnám se zvyšuje podíl plastových rozvodů, v současnosti je zhruba polovina rozvodů z kovových materiálů (především litiny), druhou polovinu tvoří různé druhy polyetylenů, PVC apod. Musíme zmínit, že skupinový vodovod využíval i netypický materiál pro vodovodní potrubí – přívodní řad do obce Rozstání byl ze skla (doposud slouží jako přivaděč k místní nádrži). Z profilů potrubí převažuje ve městě průměr 80 mm, respektive 100 mm, největším profilem je průměr 350 mm. Zajímavostí je, že i v Moravské Třebové se můžeme setkat s potrubím uloženým v průchozím kolektoru, což je typické u větších měst. Raritní uložení potrubí na mostní konstrukci bohužel už ve městě nenajdeme - bylo zrušeno při demolici původního mostu na Olomoucké ulici.
Ačkoli většina staveb vodovodu je umístěna pod zemí, některé jeho objekty tvoří významné dominanty krajiny. Ano, mluvíme o vodojemech. Na katastru města se nachází 6 akumulací či vodojemů o celkovém objemu 4830 m3. Nejstaršími jsou vodojemy Huttbusch (z r. 1897) nad retenční nádrží a Křížový vrch I. (z r. 1929), nejnovějším a největším je vodojem Závodiště (z r. 2000), v Boršově jsou využívány 3 akumulace vybudované v 50. letech minulého století o obsahu 295 m3.
Ačkoli původně byl vodovod v Moravské Třebové budován jako gravitační – voda z pramenišť do akumulací dotekla bez čerpání, tak v současnosti, i díky soustavě hloubkových vrtů, je původní systém doplněn o čerpací stanice. Ty jsou umístěny u zdrojů nebo na vodojemech, kdy pak slouží k přečerpávání vody mezi jednotlivými akumulacemi. Díky konfiguraci terénu a nutnosti splnění základních požadavků vyhlášky na tlakové poměry ve spotřebišti je vlastní město rozděleno na 4 tlaková pásma, v Boršově jsou to pak 2 tlaková pásma.
Investice do obnovy vodovodů ve městě, respektive ve skupinovém vodovodu jsou financovány z příjmů svazku obcí skupinového vodovodu, které tvoří nájemné od provozovatele vodovodu a účelové investiční dotace, bez významného zatěžování obecních rozpočtů. Největší investice do vodovodů v M. Třebové za posledních 20 let byla v r. 2000 „Dostavba skupinového vodovodu“, která zahrnovala výstavbu vodojemu Závodiště o obsahu 2000 m3 a doplnění či rekonstrukci stávající vodovodní sítě ve městě v délce kolem 4 km, a to na ulicích Jateční, Komenského, Olomoucká, Na Stráni, Textilní, Marxova. V r. 2014 byla ukončena výměna více jak 7 km vodovodu v Boršově, kdy investiční náklady přesáhly 32 mil. Kč. Pro Vaši představu v r. 1929, kdy byl zprovozněn vodovod z Borušova do Moravské Třebové, který obsahoval výstavbu prameniště (12 zářezů, 2 štoly a 3 sběrné jímky), 3 vodojemy o celkovém obsahu 357 m3 a síť délky 6,1 km, náklady na výstavbu činili cca 1,8 mil. Kčs. Mimo tyto rozsáhlé akce jsou každoročně z nájemného hrazeny nejen výměny vodovodních rozvodů v jednotlivých ulicích, jako např. v ul. K. Čapka, Dukelská, Lidická, Tovární, Svitavská, ale i obnovování a doplňování hydrantů a sekčních šoupat, aby při opravách poruch mohly být uzavírány co nejmenší úseky vodovodní sítě.
VHOS, a. s., jako provozovatel vodovodu, se dlouhodobě snaží zefektivňovat distribuci dodávané vody. K tomu v prvé řadě slouží centrální dispečink. Pro jednodušší pochopení fungování vodárenské sítě pod dohledem centrálního dispečinku, si ji můžeme bez nadsázky představit jako lidské tělo. Vodovodní potrubí, což jsou vlastně takové žíly, které dopravují životodárnou tekutinu - vodu od jejího zdroje až do kohoutků ve vašich domácnostech. Jsou-li tu žíly, musí tu být i srdce a další důležité orgány. To jsou u nás čerpací stanice, automatické tlakové stanice a vodojemy. Ve vodojemech jsou uloženy dostatečné rezervy vody, které pomáhají v případě krátkodobých přerušení dodávek elektřiny, v době zvýšené spotřeby vody, nebo při požárech. Ve vodojemech probíhá nejen hygienické zabezpečení pitné vody - chlorování vody, ale především míchání vody, aby spotřebitelům byla dodávána voda v požadované kvalitě. Na řízení tohoto složitého organismu dohlíží centrální dispečink. Je to takový mozek, který celou síť sleduje a řídí. Všech 12 vodárenských objektů na území města je propojeno s dispečinkem.
Jako v každé provozní společnosti, patří i u nás k základním provozním problémům ztráty vody, vzniklé především skrytými úniky vody. Tyto úniky na místě lokalizujeme pomocí moderních technologií, založených na korelační elektroakustické metodě - odposlechu hluku vytvářeného poruchou při úniku vody z potrubí. V případě, že nelze určit průběh potrubí (především u nekovových materiálů) využíváme k vyhledávání systém H2Waldi. Ten spočívá v naplnění potrubí bez vody formovacím plynem (směs dusíku s vodíkem). Následným snímáním koncentrací vodíku v ovzduší, který původu z poškozeného potrubí uniká, snímač určuje přesné místo poruchy. Z evidence poruch vychází, že počet odhalených poruch má setrvalý trend. Nejčastějším důvodem vzniku havárií je nejen stáří potrubí, ale i nekvalitní materiály, které byly při výstavbě vodovodů použity. Ročně je ve městě opraveno cca 20 poruch, a to jak na vodovodních rozvodech, tak na vodovodních přípojkách.
Rozšiřování dispečinku, pravidelná kontrola sítě, výměna poruchových vodovodů jsou hlavními faktory snižování ztrát v posledních 15 letech. Zatímco v r. 2002 byly vykazovány ztráty v Moravské Třebové ve výši téměř 40 %, v r. 2017 se pohybujeme těsně nad 16 %. Větší progres nastal v Boršově, kde po výměně vodovodu se ztráty zmenšily na polovinu.
Současné klimatické výkyvy, které mohou v budoucnu znemožnit využívání individuálních zdrojů pitné vody, mění pohled na hospodaření s vodou a zvyšují význam zásobování obyvatel pitnou vodou z veřejných vodovodů. VHOS, a. s., jako provozovatel této infastruktury, se proto snaží využívat stávající vodárenský systém efektivnějším způsobem. Oproti minulosti jsme díky technologickému pokroku distribuci vody výrazně automatizovali, což zajišťuje zkracování výpadků dodávky vody a možnost dálkového ovládání jednotlivých vodárenských objektů z dispečerského pracoviště. Dalším důležitým směrem hospodárnějšího využívání zdrojů vody je úzká kooperace s vlastníkem infrastruktury při nahrazování stávající vodovodní sítě moderními trubními systémy nebo zaváděním nových technologií, a to vše s ohledem na změny legislativy, které obor vodárenství výrazně změnily.
Ing. Dana Mikulková