Žijeme s vodou
Všechno má svá pravidla
Zorientovat se v záplavě předpisů a nařízení, se kterými se setkáváme nejen při plnění pracovních povinností, ale i v běžném životě, je docela náročné. Ovšem nerespektováním základních pravidel často způsobujeme nepříjemnosti sobě nebo druhým a mnohdy nás to stojí i nějaké peníze. A to je i případ nedodržování zásad, které se týkají vypouštění odpadních vod do kanalizace. Většina z vás vypouští do kanalizace pouze splaškové vody, tzn. vody použité v domácnosti, tudíž k prohřeškům vůči těmto zásadám běžně nedochází, příp. jen výjimečně. Bohužel jsou dosud domácnosti, kde toaleta slouží spíš jako zařízení pro likvidaci odpadů. Tohle jste jistě mnohokrát slyšeli, ale málokdo ví, že existuje dokument, který stanovuje podmínky pro vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace a specifikuje látky a materiály, které se nesmí do kanalizace dostat. Tento dokument se nazývá Kanalizační řád. Pro ty, kteří se s ním chtějí seznámit, nebo si něco konkrétního vyhledat, je k dispozici na našich webových stránkách. Pokud zadáte do položky „Moje obec“ název našeho města, naleznete v odkazu „Dokumenty“ úplné znění kanalizačního řádu.
Pro ostatní jen krátký výčet toho, co do kanalizace nepatří:
- biologický odpad – zbytky jídel, ovoce a zeleniny
- zdrtky z drtičů odpadu
- živočišné a rostlinné tuky v nadměrném množství (např. obsah fritovacích hrnců)
- hygienické potřeby (papírové pleny, vlhčené ubrousky, vložky, tampony apod.)
- tuby od zubní pasty, obaly od šamponů, mikrotenové sáčky a ostatní plasty,
- hrubé nečistoty a kovové předměty (štěrk, písek, střepy, dráty)
- pružné materiály (hadry, textil, punčochy, obvazy, střeva)
- rozpouštědla, ředidla, barvy, laky, žíraviny, jedovaté, hořlavé a výbušné látky
- infekční látky a odpady
Je v zájmu každého, aby kanalizace i čistírna odpadních vod fungovaly co možná nejhospodárněji. Dodržování a případné nedodržování kanalizačního řádu totiž přímo ovlivňuje náklady na provoz a tím i cenu stočného. Z praxe víme, co vše je možné nalézt v kanalizačním potrubí nebo na čistírně odpadních vod (ČOV). Standardně jsou to dětské pleny, hygienické potřeby, vlhčené ubrousky, hadry, ale je to např. i stavební materiál, peněženky, uhynulá zvířata a různé neobvyklé nálezy jako např. věnec špekáčků. Velké škody napáchá olej litý do odpadu, který v potrubí ztuhne a nabalí na sebe další nečistoty, které potom vedou k ucpávání kanalizace nebo poškození čerpadel a dalším problémům na čistírně odpadních vod. Zjednodušeně řečeno to, že různé odpady končí v kanalizaci, způsobuje jednak technické problémy a současně prodražuje provoz kanalizace a ČOV. To má v konečném důsledku dopad na každého z nás v částkách, které platíme za odvádění odpadních vod (stočné). Mějme tedy na paměti, že kanalizační síť slouží k odvádění odpadních vod, nikoliv odpadů, ať již v pevném nebo kapalném skupenství.
Kanalizační řád specifikuje látky, které nejsou odpadními vodami, a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno, a také nejvyšší míru znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace. Splaškové vody obvykle tyto požadavky splňují, proto se také jejich kvalita běžně nekontroluje. Avšak v případě odpadních vod vypouštěných z různých provozoven, průmyslových a zemědělských objektů atd. to může být jinak. Kanalizační řád stanovuje limity ukazatelů kvality např. pro obsah organických látek, nerozpuštěných látek, dusíku, fosforu, tenzidů, kovů, tuků a olejů, ropných látek atd. Pokud tyto limity nějaký producent odpadních vod nesplňuje, musí zajistit tzv. předčištění těchto vod tak, aby bylo zabezpečeno dodržení požadavků kanalizačního řádu. Z tohoto důvodu musí mít např. provozovny s produkcí odpadních vod s vyšším obsahem rostlinných a živočišných tuků osazeno před vyústěním jejich vnitřní kanalizace do kanalizace veřejné odlučovač tuků. Stejně tak musí být různé plochy a objekty s vysokým rizikem úniků ropných látek opatřeny odlučovačem ropných látek (lehkých kapalin). Co se týká průmyslových odpadních vod, ty mohou obsahovat různé chemické látky, které mohou způsobovat jednak potíže v čisticím procesu na ČOV nebo mohou negativně ovlivnit kvalitu čistírenských kalů. Řešení obou problémů pak představuje výrazné navýšení provozních nákladů. Proto platí zásada, že odstranění takového znečištění se musí řešit u zdroje. Tzn., že producent takovýchto vod musí zajistit adekvátní předčištění. Jednak proto, že je podstatně jednodušší odstranit nežádoucí znečištění v menších objemech tam, kde vzniká, než řešit čištění po naředění s ostatními vodami v objemech několikanásobně větších. Především je to však otázka nákladů na odstraňování znečištění nad rámec limitů kanalizačního řádu, které by měl hradit sám znečišťovatel, a nemělo by docházet k tomu, že je zaplatí prostřednictvím stočného ostatní producenti, včetně domácností, které vypouští běžné splaškové vody.
Shodneme se jistě na tom, že základní návyky si člověk snadněji osvojuje v dětství a nejlépe zábavnou formou. Proto v dubnu 2014 odstartoval projekt „DOODPADU“, který doprovází hlavní motta: Toaleta není odpadkový koš. To fakt nevyčistíš. Cílem projektu, který pokračuje dodnes, je interaktivní formou přiblížit žákům prvního stupně základních škol systém čistění odpadní vody a upozornit na to, co do odpadu nepatří. Zájem základních škol je veliký, což nás těší také proto, že se jedná o budoucí uživatele kanalizační sítě, kterou provozujeme. Projekt cílí nejen na děti, ale jejich prostřednictvím také na jejich rodiče a sourozence. Naší snahou je docílit změny chování a míru zodpovědnosti k životnímu prostředí nejen u dětí, ale také u dospělých, kteří v mnoha případech nemyslí na následky. Zatímco odpad jsme se již naučili velice dobře třídit, stále zapomínáme na to, že i zacházení s odpadní vodou má svá pravidla. Od projektu si slibujeme, že se v dětech „zahnízdí“ pocit zodpovědnosti, naučí se nejen šetřit vodou, ale také si zapamatují, co způsobuje například „obyčejné vylití přepáleného oleje z nedělního smažení řízků“ do toalety či dřezu nebo jak je nepředstavitelně náročné (a to i finančně) odstranit na čistírně odpadních vod např. zbytky léčiv.
Projekt chceme i nadále nabízet, protože důvodů je dost a dost. Zástupci základních škol se mohou i nadále obracet v případě zájmu o prezentaci na e-mail:r.vackova@vhos.cz.
