Přejít na obsah stránky

Info

Od 1. 1. 2024 dochází ke změnám sazeb DPH. U vodného a stočného se sazba z původních 10 % zvyšuje na 12 %. Sazba DPH se mění u dovozu vody cisternou a to ze stávajících 10 % na 21 %.

Žijeme s vodou

Kvalita vody

Voda je nejzajímavější sloučenina na naší planetě. Z fyzikálního a chemického hlediska je velmi komplikovanou látkou. V přírodě se nevyskytuje voda chemicky čistá. Obsahuje vždy rozpuštěné plyny a rozpuštěné i nerozpuštěné anorganické a organické látky. Různé látky přijímá již v atmosféře, ale nejvíce při infiltraci půdou a horninami. Není snad třeba ani dodávat, že v důsledku lidské činnosti byla narušena rovnováha mezi produkcí znečišťujících látek a schopností životního prostředí toto znečištění absorbovat. Z tohoto důvodu může voda obsahovat nežádoucí, případně zdraví škodlivé látky, které je třeba z vody odstranit. Limitní nebo doporučené množství různých látek v pitné vodě je definováno Vyhl. MZd č. 252/2004 Sb. v platném znění, která stanovuje hygienické požadavky na kvalitu pitné vody. Surová voda čerpaná z podzemních zdrojů zásobujících město Moravská Třebová nemusí být žádným způsobem upravována, aby byly splněny požadavky na kvalitu pitné vody.
Jednou z látek obsažených v pitné vodě, která má v nadlimitních koncentracích negativní vliv na zdraví člověka, jsou dusičnany. Neřízené používání dusíkatých hnojiv a minimální ohled na životní prostředí z hlediska nakládání s odpadními vodami v dřívějších dobách mělo za následek přesycení půdních vrstev dusíkem a v konečném důsledku dlouhodobou kontaminaci podzemních vod dusíkatými sloučeninami. Postupný nárůst koncentrací dusičnanů se projevil i v případě některých vodních zdrojů zásobujících Moravskou Třebovou, konkrétně prameniště Kunčina (HK-1, M-1, Sušice S-1) a prameniště Borušov. Vzhledem k tomuto neuspokojivému stavu byla na vodovodní síti provedena taková opatření, která umožňují míchání vody s vyšším obsahem dusičnanů s kvalitní vodou z jiných zdrojů. V současné době se koncentrace dusičnanů ve vodovodní síti pohybují v rozmezí 14 - 40 mg/l. Závisí to jednak na tom, ze kterých zdrojů je daná lokalita zásobena, a také na aktuálním obsahu dusičnanů ve vodě, který je v průběhu kalendářního roku proměnlivý. Voda odebíraná ze zdrojů zásobujících místní část Boršov má obsah dusičnanů okolo 15 mg/l. Limitní hodnota pro pitnou vodu je 50 mg/l. Vývoj obsahu dusičnanů ve vodě odebírané z jednotlivých zdrojů je znázorněn v následujících grafech.


Jednou z charakteristik složení vody je obsah rozpuštěných minerálních látek. Mezi hlavní minerální látky se řadí výše zmíněné dusičnany, dále např. sírany, chloridy, vápník, hořčík nebo sodík. Voda v našem městě má obsah rozpuštěných látek 250 až 480 mg/l. Z hlediska dlouhodobého příjmu je doporučený optimální obsah rozpuštěných látek 150 až 400 mg/l. Z tohoto pohledu je pitná voda vhodným základem pitného režimu. Oblíbené minerální vody lze doporučit jako doplněk pitného režimu, ale jejich vhodnost k běžnému pití se odvíjí od obsahu jednotlivých i celkových minerálních látek (informace na etiketě). Denní příjem středně a silně mineralizovaných vod by měl být omezený, a to zejména při určitých poruchách zdravotního stavu.
V souvislosti s používáním napařovacích žehliček, praček, myček nádobí a jiných spotřebičů je předmětem častých dotazů spotřebitelů ukazatel tvrdost vody. Tento termín označuje celkový obsah solí vápníku a hořčíku ve vodě. V Moravské Třebové se tvrdost vody (přesněji Ca + Mg) pohybuje okolo 2,5 mmol/l, jedná se tedy o vodu středně tvrdou až tvrdou. Doporučená hodnota vyhl. č. 252/2004 Sb. je 2 – 3,5 mmol/l.
Nedílnou součástí dodávky pitné vody je kontrola její kvality. V rámci této činnosti je monitorována jak kvalita vody odebírané z vodních zdrojů, tak i kvalita vody na vodovodní síti přímo v místech její spotřeby tj. „na kohoutku“. Kontrolu jakosti vody zajišťuje provozovatel prostřednictvím akreditované laboratoře. Rozsah ukazatelů jakosti, které jsou ve vzorcích odebíraných na vodovodních sítích kontrolovány, počet a způsob volby odběrných míst a četnost odběru vzorků stanovuje vyhl. MZd. č.252/2004 Sb. Tato vyhláška dále uvádí limitní, příp. doporučené hodnoty ukazatelů jakosti pitné vody. Analýza odebraných kontrolních vzorků je prováděna ve dvojím rozsahu. Při úplném rozboru je stanovováno více než 50 mikrobiologických, biologických, chemických, fyzikálních, organoleptických a radiologických ukazatelů kvality vody. Pro rutinní kontrolu slouží tzv. krácený rozbor, který je zaměřen na cca 20 základních chemických a organoleptických ukazatelů a mikrobiologickou kontrolu. V následujícím přehledu jsou uvedeny výsledky rozborů vzorků odebíraných v roce 2017 na vodovodní síti města.


Kompletní výsledky kontroly jakosti pitné vody, tedy včetně rozborů vzorků odebíraných na jednotlivých zdrojích, jsou k dispozici u provozovatele vodovodu.
Jedním z nejdůležitějších kritérií posuzování kvality pitné vody je její bakteriologická nezávadnost. Hygienické zabezpečení vody je v našem případě zajišťováno dávkováním chloru nebo chlornanu sodného. Naší snahou je optimalizovat dávkování tak, abychom co nejvíce eliminovali případnou pachovou zátěž, ale na druhé straně zajistili zdravotní nezávadnost vody v celé rozsáhlé distribuční síti. Při každé kontrolní analýze pitné vody je prováděn tzv. mikrobiologický rozbor, který zahrnuje stanovení ukazatelů (indikátorů) případného bakteriálního znečištění. Součástí každého rozboru je stanovení Escherichia coli, koliformních bakterií a enterokoků, které jsou indikátorem závažných hygienických závad (fekální znečištění, neúčinná dezinfekce), tudíž v pitné vodě se nesmí objevit ani jediná tato bakterie. Při kontrolních rozborech je ověřována i přítomnost mikroorganismů (kultivovatelných při 22°C a 36°C), které jsou indikátorem tzv. obecné kontaminace (zdrojem může být i půda, rostliny, prach atd.) Výskyt těchto bakterií se připouští v míře stanovené legislativním předpisem. Zjištění překročení limitních hodnot těchto ukazatelů je v současné době spíše výjimečné. Pokud tento případ nastane, zajišťuje provozovatel neprodleně nápravná opatření (odkalení vodovodního řadu, následné vychlorování) a samozřejmě odběr kontrolního vzorku pro potvrzení hygienické nezávadnosti pitné vody. V případě zjištění nebo podezření na kontaminaci vody fekálním znečištěním, by byli odběratelé informováni a zajištěno náhradní zásobování cisternami. Jedním z často diskutovaných témat současnosti jsou nálezy zbytkových koncentrací pesticidů v pitné vodě. Pesticidní látky představují rozsáhlou skupinu látek určenou k hubení různých škůdců a plevelných rostlin. V rámci provozní kontroly je sledováno cca
60 pesticidních látek. U žádné z těchto látek nebylo zjištěno překročení povoleného limitu, pouze byla zaznamenána přítomnost několika pesticidních látek v koncentracích, které nepředstavují zdravotní riziko. Výskyt zbytkových koncentrací pesticidů byl zjištěn obdobně jako v případě dusičnanů u zdrojů, jejichž infiltrační pásma byla negativně ovlivněna zemědělskou činností. Monitoring pesticidních látek se v průběhu několika uplynulých let rozšiřoval. Dnes jsou analyzovány nejen základní pesticidní látky, ale také jejich metabolity, tzn. rozkladné produkty. Pesticidní látky nové generace jsou totiž snadněji odbouratelné a po relativně krátkém čase se ve vodě již nenacházejí. Naopak jejich metabolity jsou stabilnější a snadněji se rozpouští ve vodě. Proto mohou lépe sloužit jako indikátory kontaminace vody pesticidy. Díky zvyšující se úrovni vzájemné informovanosti mezi rezorty je dnes také monitoring více cílený na pesticidní látky, jejichž výskyt lze v dané lokalitě předpokládat. Neustále se vyvíjející a zdokonalující přístrojová technika nám umožňuje stále detailnější analýzy, avšak neměli bychom při tom zapomínat na to nejdůležitější, a tím je prevence. Základním předpokladem ochrany vodních zdrojů před tímto znečištěním je zavedení a důsledná kontrola správné zemědělské praxe při hospodaření s pesticidy.
Na plnění povinností, které pro provozovatele vyplývají ze zákona o ochraně veřejného zdraví (z. č. 258/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a Vyhl. č. 252/2004 Sb., dohlíží orgán ochrany veřejného zdraví, kterým je Krajská hygienická stanice Pardubického kraje, územní pracoviště Svitavy. Provozovatel pro každý kalendářní rok zpracovává v souladu se zákonnými předpisy „Plán kontroly jakosti pitných vod“. Všechny výsledky rozborů vzorků odebíraných na vodovodní síti dle tohoto plánu jsou předávány prostřednictvím databáze PiVo orgánu ochrany veřejného zdraví. KHS v průběhu roku zabezpečuje kontrolní činnost, která zahrnuje jednak odběr vlastních kontrolních vzorků na vodovodní síti a také kontrolu plnění povinností provozovatele vodovodu.
Častým dotazem týkajícím se kvality vody z veřejného vodovodu je možnost jejího použití pro přípravu kojenecké stravy. Je možné použít vodu z vodovodu nebo kupovat balenou vodu určenou pro kojence? Podrobnou informaci k této problematice najdete v následujícím odkazu.


Hovoříme-li o kvalitě vody, měli bychom se zmínit i o jedné často opomíjené skutečnosti. Jedná se o zodpovědnost za stav a provoz vnitřního vodovodu tj. rozvodu vody po domě nebo bytě, včetně příslušenství a připojených zařízení. Nekvalitní materiál či provedení vnitřních rozvodů, případně dlouhá stagnace vody v tomto potrubí mohou znehodnotit kvalitu vody na kohoutku. Informace týkající se správné péče o vnitřní vodovod najdete na níže uvedeném odkazu.


Pozor také na případnou kontaminaci vody z veřejného vodovodu, ke které by mohlo dojít v důsledku nepřípustného propojení s potrubím zásobovaným z jiného zdroje např. studny nebo zásobníku srážkové vody.

Přejít na navigaci